Cílem této sekce je pouze odkazování na aktuální mediální výstupy, nikoliv jejich hodnocení.
Průměrné teploty v Česku v uplynulých letech vzrostly a proschlé dřevo v lesích je v létě čím dál hořlavější.
Co dokážou rozsáhlé lesní požáry, sledovali Češi dlouho spíše ve zprávách ze světa. To, jak dokáže planoucí les ohrožovat okolí a jak dým může putovat i stovky kilometrů, už ale zažilo i Česko.
Požár v Českém Švýcarsku již přes týden ničí tamní přírodu. Dvě třetiny zasažené oblasti ale již před požárem zničil kůrovec.
Část lesa při požáru v Českém Švýcarsku zůstala, ohni odolaly listnaté stromy, jehličnany lehly popelem.
Požár v Národním parku České Švýcarsko, se kterým hasiči bojují od nedělního rána, se v pondělí odpoledne kvůli větru začal šířit.
Kůrovcová kalamita ovlivňuje lesní hospodářství v České republice výrazně již od roku 2016 a má obrovský ekonomický dopad na celý sektor.
Turisté ode dneška nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet.
Početná stáda zvěře na některých místech decimují lesy. Týká se to i národního parku České Švýcarsko. Zvířata ničí malé stromky, které tu začaly růst po kůrovcové kalamitě.
Kůrovec zde své stopy, i když v menší míře, zanechával stále, stejně jako řada orkánů. Výsledkem je, že čtvrtinu bezzásahového území národního parku (k roku 2019 cca 18 000 ha) tvořily porosty s odumřelými stromy.
Většina lesů v Národním parku České Švýcarsko, které napadl lýkožrout smrkový, bude ponechána spontánní obnově. Kácí se teď už jen tam, kde hrozí nebezpečí, tedy třeba v blízkosti silnic.
New Jersey's Atlantic white cedar forests are turning from green to a pale white, a sign of creeping sea levels and more frequent superstorms.
České lesy do atmosféry uhlík spíš uvolňují, než aby ho vázaly. To ale platí jen kvůli tomu, jak velká část jich je vykácená. Navíc se s tím dá i hodně dělat. Seznam Zprávám to řekl Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů.
Vědci po celém světě se pustili do nevšedního výzkumu. Na šesti kontinentech zkoušeli, jak se v různých lesích rozkládá více než 140 druhů dřeva
Kůrovcová kalamita, která byla v posledních letech největší v historii Česka, je už na ústupu. Právu to potvrdila Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, kterým patří téměř polovina lesů v zemi.
Zástupce Ministerstva zemědělství ve své odpovědi na výzvu „Kácením české lesy nezachráníme“ odmítá, že by Ministerstvo svými příspěvky podporovalo nerentabilní a zbytečnou těžbu odumřelých stromů.
Zástupci lesnicko-dřevařského oboru se ostře vymezili proti vyjádření Hnutí DUHA, ve kterém se uvádí, že masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima, způsobuje více emisí než auta a Česko kvůli tomu bude muset platit astronomické částky za překročení limitů emisí.
Obrovské plochy holé půdy na místě bývalého lesa. Rozbité lesní cesty a potoky vody v kolejích po těžké technice. Tak vypadají v posledních měsících Lužické hory, chráněná krajinná oblast na rozhraní Ústeckého a Libereckého kraje.
V Jetřichovicích na Děčínsku se hasičům podařilo dostat pod kontrolu požár na čtyřech hektarech lesa. Situaci jim komplikovaly popadané stromy. Prohořívaly, proto je hasiči museli i rozřezávat.
Národní park nechává na přírodě, ať si s kalamitou poradí. Zasahují minimálně.
Srovnávat množství oxidu uhličitého, jež unikne do ovzduší při automobilovém provozu, s tím, které je uložené ve vytěženém dřevě, je mediální manipulací a absurditou.
Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Naopak představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.
Některé cesty jsou ale pro návštěvníky přechodně uzavřené, třeba v oblasti Černé brány a Brtnického hrádku. Důvodem je vysoké nebezpečí pádu smrkových souší na cesty.